Každý z nás je jiný. Máme spoustu nehezkých lidských vlastností. Někdo je výbušný, agresivní, někdo je lhář. Neumíme se ovládat a často nepřemýšlíme nad následky našeho jednání.

Stejně tak je každý kůň jiný, ale právě oni jsou skvělým příkladem rozvahy, citlivosti, spravedlnosti, sebeovládání a něžnosti. Pokud koně znáte, nemůže se vám stát, že vás překvapí nebo nějak zradí. Tvrdíte, že se vám to stalo? V tom případě svého koně buď neznáte, nebo nechápete příčinu jeho chování. Jistě, pokud k vám kůň chová čirý odpor, možná s jistou dávkou strachu a měsíce čeká na chvíli, kdy bude moct projevit svůj názor a ukázat vám, že ani z daleka není váš přítel, dá vám to vypít až do dna. Možná si myslíte, jak máte šikovného a hodného koníčka, který ovšem jezdí na ostrém udidlu s vyvazovacíma otěžema. Tenhle hodný koníček může být ale uvnitř stresovaný z nedostatku svobody. A až tu svobodu dostane, je jen na něm, jestli vám bude vděčný, nebo toho využije a vy budete litovat.

Tohle ale bylo trochu vybočení od tématu, kterému jsem se chtěla v tomto článku věnovat.

Koně jsou úžasní učitelé. To už slyšel snad každý. Ale kdo to opravdu pochopil? Samozřejmě že ten, který vás ochotně sveze na svých zádech, snaží se vám vyhovět a pozorně naslouchá vašim pobídkám, je skvělý učitel. Ale proč by mělo jít vždy jen o jízdu? Koně jsou hlavně kamarádi, a tak se zkusme zamyslet spíš nad tím, jak jsme se u koní změnili my, jako lidé. Koně nám ukazují cestu, snaží se s námi komunikovat. My se musíme naučit jim naslouchat. Naučit se být koně přítelem a oporou. Naučit se sebekontrolu. Každý pohyb kůň vidí. A i když si myslíte, že vás nevnímá, on ví, že tu jste. On vás vidí. Pořád. Proto musíme kontrolovat každý svůj pohyb, hlas a jednání každou minutu u koní. Koně jsou skvělí učitelé, to ano. Ale jen pro toho, kdo se NAUČÍ svému učiteli naslouchat a rozumět.

Možná se vám to ani nezdá. Říkáte si, že jste pořád stejní. Stejně veselí, odhodlaní a citliví. Ale možná jste se naučili svou veselost kontrolovat a neřechtat se ve chvíli, kdy je to naprosto nevhodné. Možná jste se naučili, že odhodlanost je dobrá, ale jen po hranice fyziologických možností vašeho koně. A vaše citlivost? Fázování tlaku vás taky naučí, že někdy je potřeba být i tvrdý. 

Zkuste nad tím přemýšlet...třeba si všimnete velké změny. 

I koně se mění. Z klidného pohodového koníka se při špatném zacházení může stát nervák. Naopak z divokého, rospustilého a neklidného koně se s dávkou trpělivosti může stát pohodový parťák na vyjížďky. Ale nesnažme se za každou cenu změnit koně. První změňme sebe. Možná se kůň změní s námi.

Chybu hledejme nejdřív v sobě. Protože ať už jde o nemoci koní či jejich špatné vychování. Na straně viny je vždy člověk.